Sunday walk....

Na nedělní procházku můžete vyrazit v čemkoliv. Neděle byla přeci odjakživa sváteční a proto si to můžeme zcela jistě dovolit cokoliv a nikdo nemůžu říci ani popel.

A já jsem to vyřešila takto:
Kabát á la Burberry, ovšem na ten můj jsem nenarazila v Pařížské, ale byl nalezen v Reservedu.
Lišácky ulovené boty, jejichž cena je k neuhádnutí, ale kdo ví, třeba to trefíte. Malá nápověda,  jsou z HM.
Nohy ohřívajíc ponožky (podkolenky), které mám z celého outfitu nejraději, také z Háemka.
Ježíšek byl letos hodný a bez jakéhokoliv našeptávání, věděl, kam pro tuhle leopardí tašku zajít. Zaru nemohl přehlédnout. A možná, možná se pod tíhou učebnic tentokrát nerozpadne, jako ta minulá.
Ušanku už mi v Háemku vyprodali, tak jsem jim tam nechala kapesné, alespoň za tuhle apartní leopardí čapku. Sice tolik nehřeje, ale alespoň si mě nikdo nesplete s nějakou slečnou z Ruska.
A kožené rukavičky, nejen že hřejí, ale i moc krásně voní! A jsou z obchodu, kde mají nejlepší mlsky v "anglickém stylu". Přeci, Marks and Spencer.

Dobrou nedělní noc!

Nanny

Saturday...

Je jen jedna věc, co mám dnes na srdci:
A nemusím jí ani nijak objasňovat, stačí se podívat z okna!

Krásnou sobotu, vám všem!

Nanny

Fashion Blogger Meet-Up Praha (II)

This photo by DANNY ROSE

Natali, Natali...Návštěvuji blogger méně než je zdrávo. Jelikož se se řídím životním krédem "Když už něco děláš, tak pořádně", bylo by fajn držet se toho i tady.

Protože jen pravidelné přispívání přináší takzvané "fashionbloggerské ovoce" a  prosperitu.
To byl jeden z bodů velice obohacující a  motivující přednášky úžasné Rachel, která se dá nazvat sluncem co září, svěžím vánkem z kterého cítíte opravdouvou svěžest a pozitivní energii.

Ten večer mě opravdu motivoval. Slova, která Vás pohltí a probudí záblesk inspirace.
Večer, kdy jsem se opravdu cítila ve své kůži a bylo mi ctí sedět vedle Vás. Lidí, kteří dělají TO, co je baví a jsou naplněni hromadou kreativity a nových nápadů.

Děkuji!
Thank you amazing RACHEL!<3

Flying things...

Konečně jsem se po týdnu přemístila k tomuto místu a vůbec k virtuálnímu světu. Přednost měly dějiny výtvarné kultury, konstukce oděvů a spusty dalších méně i více zábavných aktivitek.
V autobuse pootevřu a  letmo pročítám mou vyvolenou knížku, po chvíli měním a začnu přelouskávat Shakespeara...prouzdám se v košatých mislostných hříčkách a mé koutky se kroutí všemi směry...
A vytáhnout dějiny umění, to by nebyl špatný nápad! Ještě vylovit kousek čistého papíru (to si nedělejte iluze, má taška je zvláštní stroj, papíry se po vytažení nepodobají původní verzi, která tam byla volně vložena, nýbrž dostávají zcela novou podobu! Procházejí procesem 1 2 3 a to jest: muchlání, špinění, a trhání.)
S něčím píšícím to také nebude žádná sláva. Každou věc kterou bych si ráda vytáhla, najdu až na pokus "celý to vysyp a pak mě  (možná) najdeš".
Nervuji se.

Má taška nemá systém "malých kapsiček". A to je pro nepraktického člověka jako jsem já, velice znepříjemňující záležitost, kterou musím překonávat každý den.
Ale můj problém není tak docela snadmo řešitelný. Přistihla jsem se při činu. I když byla malá kapsa nalezena (hurá), stejně to v neuvážlivosti a spěchu háži přímo do hlavní části kabelky. To je  sebedestrukce (Hlavně když  každé ráno stojím s podlamujícími se nohami a na kost promrzlými prsty před vekými dveřmi školní budovy a zatraceně se nemůžu dohledat peněženky, abych udělala kartičkou "sezame otevři se" a ty dveře si otevřela!)

Vraťme se do autobusu. Mé ruce rezignovaly. Nezvládly to. Pět věcí by zcela jistě udržely. Ale deset? Asi jsem jim moc důvěřovala. A to nebyla správná volba.
Bum.
A bylo to na zemi. Kompletně.
V tu chvíli jsem z celého srdce děkovala tam nahoru, že bylo sucho.  Opravdu nebyla to hezká představa, vidět všechny ty sešity válejíc se v šedavém blátíčku.
Alespoň že tak. Ovšem tvářím všemožných pohledů a výrazů to zcela jistě neunikdo ani tak. Ubíjející, pondělní a  nudná atmosféra se autobusem linula natolik, že by ji oživil i výpisk malého dítěte a co teprv výbuch tašky!
Užijte si podívanou na slečnu která vytahuje jednu knížku za druhou, nejspíš hodlá v tom autobuse psát esej, nebo co a nakonec tropí scénu "sešity létají a vše ostatní se přidává".

Nový svetřík ze Zary byl zpříjemňujícím elementem tohoty týdne!

(Pevně doufám a věřím, že se teď uvidíme častěji, tedy, alespoň Vy mě)

Nanny

Sunday's dream about another world

Nedělní snění o jiném světě!

Máte taky někdy chtíče a touhy odleťet někam do mimozemského prostoru, strávit nějaký ten čas na jiné planetě, nebo se na chvílí ocitnout v jiné dimenzi?

To asi nebude náhoda, že o tom přemýšlím zrovna teď v lednu, že?

Konec snění. Mám asi smůlu, protože do jiného světa se nepřesunu bohužel ani ve snu...Probudím se možná tak s kruhy  pod očima a snít budu až o první hodině (na lavici).

Tak pěkný zbytek neděle, já jdu randit s knížkami a učebnicemi:)!

(All from HM)

Nanny

Study week

Na rtech neustále cítím chuť  těch "kouzelných - energy - nápojů"....Hromady, opravdu knih jsou po celém pokoji, který vlastní tituly - ložnice, malířský atelier, oděvní dílna, študácká místnost....a to vše v jednom! Velice praktické a přes to, "néúplněpohodlné"...
Jo, mám za sebou klasický lednový týden, plný probdělých nocí...

Dnes proběhla relaxační sobota a cítím se  mnohem, mnohem lépe!

Hesla týdne?
"kniha, kniha"
"kafe, kafe"
"red bull, red bull"
"coca cola, coca cola"
Hmmm...opravdu, neexistuje nic zdravějšího a tělu prospěšnějšího. Maminka, hubovala, ano ano...

(Zítra, odjíždím na lyžařský kurz a těším se opravdu hodně, konečně trocha sportovního ducha!)

Nanny

January cold...

Ten chlad, z lednového vánku dýchajíc, studený,  vlezlý, až do konečků prstů proudící...Do všech koutků a škvír proniká. Cítíme ho. Cítím ho. Já však ještě víc. Mé prsty, stále a stále křekčí ,bledou barvu ztrácejíc, červenají, víc a víc.
Já však stále pokoje si nedám.
"Vždyť umrzeš, ty Ledová královno!"
Ještě chvíli prosím. Pak v teple pookřaji.
Tak zase příště. 
(Ale nebojte, i kabát na sebe občas hodím) :)

(accessories- HM, vintage scarf,  HM sweater)

Nanny

Nechť je rok 2011 úspěšný a krásný!

Last day of year 2010...HARD ROCK CAFE

Mucha diary, 2011

Bilancování a polemizování o tom co bylo je zbytečné! Neztrácejme čas a soustřeďme se na to co bude.

Vždy se se dá vše udělat lépe!

Mějme v hlavě vidinu budoucnosti a pojďme do všeho naplno a s chutí.

Nemám supervymakaný seznam předsevzetí na následující rok. Mám jen jedno a to celoživotní :
vždy chci dělat co mě baví, a to na 100%...A to méně zábavné realizovat s vědomím, že to důležité je. Zatnout zuby a jít dál.
Protože cesta je dlouhá a je jen na vás jakou si ji vybudujete.
Nehleďte na ostatní a bojujte, hrajte, nedejte se! :)

Doufám, že jste do roku 2011 všichni vykročili pravou nohou a já Vám přeji jen to nejlepší!
A tímto zároveň děkuji za všechny komentáře, ohlasy, návštěvnost! Je to úžasné a moc si toho vážím.

Happy New year and thank you so much for comments, responses , attendance!

Nanny