Tuesday, September 21, 2010

Něco více o mně

Nedělám to sice moc často, ale ráda bych napsala něco málo více o sobě. A potom vůbec o pohledu na módu.
Začala bych tím co pro mě móda znamená. Ono není jednoduché někomu vysvětlovat to, že nejsem povrchní, když jsem už ve svých 15 letech zasvětila svůj život převážně módě. Rozhodla jsem se jít na oděvní školu. Přímo na návrhářství. A? Polovina lidí mi říká, je to nádherné a je skvělé, že děláš to, co tě baví. Druhá si myslí, že je to velká hloupost. Je pravda, že každý se v patnácti nerozhoduje o své budoucnosti a vlastně ani neví co by se mu tak líbilo dělat. Já to vím moc dobře a proto jsem se rozhodla. Nač čekat. Čím dříve člověk ví co chce, tím lépe. To si myslím já.
Možná jste si všimli, že poslední dobou nepřispívám často, ale mám to teď docela náročné. Vše co jsem se rozhodla dělat, chci dělat naplno a už od začátku do toho jít na 100%.

1) Tahle škola je něco úplně jiného, je to nezvyk a po prvních třech dnech jsem byla taková lehce smutná, protože jsem si říkala, že to asi nezvládnu. První šití a stehy, to také nebylo nic moc krásného.
Ale? Den ode dne je to krásnější. Začínám se do toho zažírat. Do školy se těším. Předměty mě baví. Po škole se procházím a potkávám spoustu zajímavě oblečených lidí a zároveň se tady cítím tak umělecky, a jinak než v normální škole. Jako už bych dělala svoji práci. A byla někde jinde než ve škole. Je to zábava:) Spolužáci jsou skvělí, cítíte se jako mezi svými zpřízněnými dušemi. ( Je to opravdu nádherný pocit mít vedle sebe lidi, kteří jsou naladěni na stejnou notu jako vy)

Máme odborné předměty, to je asi to nejtěžší. Dozvídám se věci o kterých jsem nikdy neslyšela, začínám se na módu dívat z jiného pohledu. Vše se bere do hloubky. Nikdy jsem si neuvědomovala, co se musí udělat pro to, aby jste daly dohromady jednu halenku. Začínám oblečení více pozorovat, každý záhyb, materiál. Vše začínám vnímat trochu jinak.

2) Spousty holek by chtělo být návrhářkami, ale po příchodu na tuhle školu zjistíte, že to není žádný med a chce to spousty úsilí. Né každý vydrží. Ono to není jen tak. Prvák a druhák je opravdu dřina. Hlavně všechno to, co musíte vědět a udělat než začnete šít a vůbec navrhovat. K tomu se dostaneme až tak ve třeťáku. A všechny tyhle teorie, konstrukce, techlogie, střihy, vlákna a vyšívání steh po stehu, to musíte zvládnout a žádná růžová pohádka to není. Musí Vás to bavit a musíte to chtít. Když Vás to baví, všechno bude jednodušší.
Píle a vlastní úsilí nás dostanou k navrhování,  přehlídkám a možnostem. To nám vše může dát škola. Jak s tím vynaložíme je na nás. Samozřejmě záleží také na talentu, štěstí a na spousty dalších okolnostech. Není to ovšem jednoduché.

3) Proč jsem se vlastně rozhodla to dělat. Je tu jedna zásadní věc. Baví mě to. To asi mnozí z Vás pochopili. Proč být dále na gymplu, když vím, že nikdy nebudu mít nic společného s chemií či fyzikou.
Proč návrhářství? Pravda, chtěla jsem jít na uměleckou školu, líbila se mi i malba, (miluji malování, kreslení a vše okolo toho) .
Ale, myslím si, že k módě mám celkově blíž.
Další věc, časté otázky. "Ale víš, že když sis vybrala tuhle školu, nebudeš už moci dělat nic jiného, a co potom, když ti nevyjde návrhářství, budeš švadlena!" Né, švadlena nebudu. Tuhle školu beru jako základ, základ všeho. Do hloubky prozkoumám všechno co budu potřebovat okolo módy a když mi nevyjde to co budu chtít dělat, nebudu mít problém dělat cokoliv jiného uměleckého. Nejsem totiž nasměrovaná jenom na módu. Kultura, výstavy, architektura, fotografie, to vše je můj šálek kávy. Je to  prostě moje! A základy všeho na této škole máme, třeba předmět Dějiny výtvarné kultury, to mi seslal Bůh! Přesně tohle by mi gymnázium nedalo. A já vím, že jednou nebudu mít problém, dělat to, co mě bude bavit :)
Mám přesnou představu o tom co bych jednou chtěla dělat, ještě né úplně přesně, ale vím to. Své sny si nechávám v srdíčku a tak to má být. Jediné co vám řeknu je, že si za svým snem půjdu ať to bude stát, co to bude stát!!


4) Častá narážka: Móda je povrchní! To bych potom byla povrchní já, moje škola i moje zájmy. Ale, jak bylo napsáno v ELLE, móda pokrývá 90% našeho těla. Doprovází člověka od té doby co vznikl a má svou historii. To je jedna věc, praktická. Oděv potřebujeme. Další věc je krása estetická. Svým zjevem na sebe upozorňujeme, ukazujeme kdo jsme. Podle toho si lidí všímáme. Takže, ono v tom bude něco víc.
Navíc, krásná, vysoká móda je jako kultura, obrazy, design, je to nádherné a rádi to pozorujeme. Nějakým způsobem nás to obohacuje. Dělá to život krásnější a barevnější. A o tom to přeci je!

5) Můj pohled na módu má několik úhlů. A bude to trochu souviset s předchozím odstavcem. První věc je , že módu musím brát z hlediska praktičnosti (tak nás také ve škole učí), ráda bych jednou dělala pro lidi něco krásného a zároveň nositelného. Něco v čem by se mohli cítit krásně, oblečení musí splynout s člověkem a tvořit jeden celek.
Další pohled je, že módu beru jako umění. Stejně jako obrazy, design,  a vše ostatní. Taková přehlídka haute couture je jedna velká výstava! Nechci o sobě říkat že jsem umělec, ale určitě mám uměleckého ducha a proto tak módu musím, chci brát.
Móda je umění. Patří do užitého umění a doprovází člověka už od doby pravěké.  Patří do našich dějin a musíme to tak brát.


Móda je pro mě jedna velká hra a vášeň, všichni ale víme, že jsou i důležitější věci. Nyní si už ale život bez ní neumím představit!
Text je celkem dlouhý, napsala jsem to, co jsem dnes chtěla napsat a v názorech a rozepisování budu pokračovat. Tak zase příště. Myslím si, že to má hlavu a patu a pokud se tedy nezaleknete té délky, budu ráda za každý názor:)

Návrhářství a vůbec práce v oblasti módy dnes? Jaký je na to váš názor? Uvažujete o práci v módním průmyslu a popřípadě, co by se Vám líbilo dělat? Myslíte si, že je dnes šance uspět? (PS: ta je vždy) :-))))

Jak obecně vnímáte módu Vy?



Budu ráda za názory:)
Nanny

33 comments:

  1. uprimne te obdivuju, ze si jdes, uz takhle mlada, za svym cilem. ja tuhle vlastnost naprosto postradam...
    drzim ti palce pri uskutecnovani tvych snu, vedet ceho chces dosahnout je podle me tak 60% uspechu, takze myslim, ze mas pomerne dobre naslapnuto ;)

    ReplyDelete
  2. moc hezky napsaný článek! má hlavu a patu, je fajn, že víš čeho chceš v životě dosáhnout:)


    p.s.:o mé komentáře rozhodně nepřijdeš, mám tvůj blog moc ráda!;)

    ReplyDelete
  3. Taky jsem si něco takového vždycky přála,ale myslím si ,že bych se nedokázala nějak prosadit. Nejspíš je to proto ,že si nevěřím ,ale ty si věříš a jdeš za svým cílem ,to na tobě obdivuji a doufám ,že se ti bude dařit..

    ReplyDelete
  4. Tak to Tě obdivuju,že jsi do toho šla tak na přímo.Oděvní,to byl vždycky můj sen,ale nakonec jsem si to trochu zobecnila...Chodím na Střední školu Grafického Designu a jsem tam št´astná jako blecha!

    ReplyDelete
  5. dobry pocteni, s tim pohledeme na modu s viceuhlu uplne souhlasim. no a o povrchnosti radsi mlcim.... :)

    ReplyDelete
  6. to je uzasne! uplne ta obdivujem, ze si takto ides za svojim snom! :-)
    drzim ti palce nech to vsetko zvladas!

    ReplyDelete
  7. This comment has been removed by the author.

    ReplyDelete
  8. Je to kulervoucí. Moc se mi líbí struktura článku vše co děláš jsi si schopna obhájit, to já nedovedu. Je spousta lidí co by si to měla přečíst. Myslím že by pak změnilo názor na věc ;) ... ale bohužel ne všichni, bohužel jsou takoví ignoranti co přehlížejí zjevnou pravdu a jakkýkoliv názor je nedonutí se nad tím zamyslet... jinak gratuluji ke 111 followerům ;) ať se ti to číslo brzy znásobí ;) :)

    ReplyDelete
  9. opravdu skvělý článek- je z něj cítit, jak moc to bereš vážně. je skvělé jít si za svým cílem, držím ti palce. Hlavně ať ti to odhodlání vydrží ;o)

    ReplyDelete
  10. Studovala jsem střední oděvní v prostějově. Te%d vím, že můžu dělat tunu dalších věcí, ale jelikož už mi nic vyššího v tomhle oboru studovat nejde, protože by mě to zničilo (to poznáš sama, časem, když budeš šít na sebe a někoho jiného, získáš jakýsi rukopis a ten je to nejhezčí, co může být)

    Sama jsem si pro další studium vybrala umění a správu kulturních památek, opět trefa do černého a baví mě to. Věřím, že obě zaměření časem spojím a zužitkuji po svém.
    Člověk má šanci uspět, pokud bude originální, něčím vyjímečný.. O tohle přece v módě jde. O umění, ten rukopis, diktování. Hodně štěstí :)))

    ReplyDelete
  11. Ťiež som chcela byť módna návrhárka :( bohužial na mojej vysnívanej škole neotvorili tento odbor pretože sa naň hlásilo málo ludí a riaditelka povedala že je aj tak ťažké presadiť sa ako návrhár na slovensku takže je zo mna grafik :D

    www.nixiejekyll.blogspot.com

    ReplyDelete
  12. Moje sestřenice taky chodila na oděvní školu...Vyhrála pár soutěží,ale až skončila tak nic...A ani nikdo z jejich třídy,určitě je těžké se prosadit v takovéhle době,kde je tolik talentovaných lidí,vymyslet něco nového...Ale je to taky hlavně o štěstí,jak už si psala...Ale dobře je že máš tak velké odhodlání...No a já a návrhářství?:D Chtěla jsem být návrhářkou jako malá a nebo ještě architektkou :D,ale teď si kreslím jen tak pro radost a zatím mi to stačí :)...No tak snad se bude dařit :)

    ReplyDelete
  13. Kdysi jsem stála před stejným rozhodnutím. Odejít z gymplu nebo ne? Nekonec sjem zůstala. Chyběla mi odvaha. Držím palce.

    ReplyDelete
  14. skevly clanok, ja chcem tiez v buducnosti robit nieco ohladom tvorby odevu a vela ludi sa ma pyta preco som nesla na umelecku, ale bohuzial tu v okoli nie je ziadna skola na to a tak som sla na gympel, no verim ze vysoka skola mi splni moj sen....ja drzim palce tebe aby ti všetko vyslo ;)

    http://fashionsmajlik.blogspot.com/

    ReplyDelete
  15. Super článek ;-)
    Ve všem s Tebou souhlasím, taky by mě děsně bavilo navrhovat, bohužel ale nemám talent na kreslení :-(
    Držim Ti palce, ať Ti to vyjde =)

    ReplyDelete
  16. Děkuji za komentáře a podporu, moc si toho vážím!:)

    ReplyDelete
  17. ani ja talent nemám, ale skúsiť by som to skúsila a určite by ma to bavilo! za skúsenie nič nedáš...a ešte by ma bavilo robiť fotografku, to by som tiež rada vyskúšala :)

    ReplyDelete
  18. Perfektní článek, určitě držím pěsti. Je fajn, že si jdeš za svým snem. Taky jsem chtěla kdysi studovat SŠ s výtvarným zaměřením, ale vím, že bych neudělala talentovky, tak jsem šla na jistotu a vystudovala obchodku. Teď pokračuju ve studiu ekonomiky na VŠ a při tom se věnuju svému koníčku, kreslím si jen tak pro radost a skrze umění jsem se dostala ke své vášni a to šperkům, takže si sama navrhuji a vyrábím bižuterii a dokonce jsem s tím i začla podnikat. Trošku klikatá cesta, ale přeci. Takže když člověk chce, tak všechno jde:-)

    ReplyDelete
  19. Moc pěkně jsi to napsala ! Závidím ti,že máš takovej cíl a jdeš si za ním. Věřím, že s takovým přístupem to někam dotáhneš ! Přeju ti to ! Já když jsem byla mladší, tak u mě proběhlo i takový to chtění bejt modní návrhářka. Ale to jsem byla opravdu malá a teď vím, že bych na to opravdu neměla. To musí mít člověk v sobě - jako ty !

    ReplyDelete
  20. Skvělý článek! Je vidět, že v tom máš jasno :) My už jsme se o tom spolu bavily ;) A když vidím ten tvůj úžasnej obrázek (kreslila jsi ho ty, že?), tak vidím, že na to máš :) ♥

    ReplyDelete
  21. To jsem přečetla jednim dechem! :)) Já taky uvažuju o návrhařině, ale pořád se nemůžu rozhodnout! :( a to jsem v devítce!!
    No nwm, každopádně díky za rady!! <3

    ReplyDelete
  22. je to tazke vybrat si skolu v 15 :) tak snad aj ja som sa rozhodla spravne:)

    ReplyDelete
  23. Smekám ! Opravdu smekám :) ! Smekám před tím jak jsi odhodlaná, smekám před tím jaký jsi napsala dokonalý článek a ještě jednou smekám před tebou celou :) !

    K tvojí otázce .. Jestli bych chtěla pracovat v módním průmyslu .. víš, přemýšlela jsem o tom .. já bych se asi nezařadila do řad návrhářek jako ty, mě prostě to něco k tou chybí .. ale chtěla bych dělat do krémů a kosmetiky .. Pracovat pro různé kosmetické značky a navrhovat všechny ty krémy .. juuu :D ♥ :))) ..

    ReplyDelete
  24. Moc ti přeju, aby ti všechno vyšlo! :) Ovšem jen ža přepokladu, že až budeš slavnou návrhářkou, mám u tebe pozvání na všechny přehlídky a showroomy! :P :D
    Je to úžasné, jen tak dál za svým snem! :)

    ReplyDelete
  25. To je úžasný, že jsi v 15 věděla, co by jsi chtěla dělat a jdeš si za tím. Moc ti držím palce, takových lidí moc není (já do teď nevím co bych chtěla) Asi si někdo myslí, že je móda povrchní, ale to by se dalo říct i o ostatním umění, ale i o designu, hezkým bydlení-to by bylo přece všechno povrchní a to je blbost. Jako malá jsem taky chtěla být návrhářkou, kreslila jsem modely a šila jsem je bárbínám a ostatním panenkám a vyžívala jsem se v tom, ale asi bych si na opravdový navrhování netroufla (teď se pohybuji spíš v architektuře). O to víc ti budu držet palce, aby se ti tvůj sen splnil:)

    ReplyDelete
  26. ty chodíš na návhrhářku do prahy? :) moje nejlepší kamarádka tam chodí (do 2.D) a když tak koukam jak je složitý ušít jenom nějakou kapsu, tak si řikam, že já bych to nikdy nezvládla... :D jo a držim palce s tou školou.. prej dává hodně zabrat :)

    ReplyDelete
  27. Vystudovala jsem oděvní průmyslovku, kde je především důraz kladen na odborné předměty (konstrukce, technologie, nauka o materiálu, strojnictví...). Byla to docela sranda se všechno naučit a poté si i na praxi vyzkoušet jak se co dělá. Teda na naší škole byla největší chyba ta, že jsme nejdříve probrali teorii a po dlouhém čase jsme se začli věnovat šití. Mám pocit, že se tomuto oboru nikdy nebudu dále věnovat. Nicméně jsem ráda, že mám tuto školu, než gympl. Nyní studuji na VŠ obor umělecké slévarenství, což byl docela skok do neznáma. Ale pořád tady zůstává otázka co dál. Takže Ti přeji hodně štěstí a nenech se od ničeho odradit a jdi si za svým. Pokud by jsi potřebovala s odbornými předměty poradit, neboj se ozvat :)

    ReplyDelete
  28. napsala jsi to krásně...a moc ti držím palce:)

    ReplyDelete
  29. Výborný super čtivý článek!! Hodně štěstí!

    ReplyDelete
  30. Pro mě osobně je móda vším. Od malička jsem jí poddala svůj život. Když jsem četla tvůj text hrnuly se mi do očí slzy, protože ač je pro mě módní svět (průmysl) vším tak už nikdy nebudu moci dělat to, po čem mé srdce tolik touží. (Jelikož mi to všichni rozmlouvali a moji rodiče mě přihlásili na soukromou podnikatelku)... Teď jsem v druháku a každým dnem čím dál víc lituji, že jsem si neprosadila své.... Tuhle školu z celého srdce nesnáším (jenže naši to nepochopí) tak moc bych si přála pohybovat se v tom světě látek, luxusu .... .. Vzhledem k tomu bych ti chtěla popřát hoodně štěstí a jdi si za sny :)Snad se ti podaří prorazit jako návrhářka .......Držím ti palce ..... llakynka@seznam.cz

    ReplyDelete
  31. skvěle napsaný článek! :)právě včera jsem byla na telentovká na oděvní škole v Praze a vyděla sem tě tam moc mě to potěšilo protože jsi pro mě taková celebrita jsi opravdu dokonalá...talentvky byli docela těžké a konkurence velká..dost bych na tu školu chtěla,ale právě nejsem tak odhodlana jako ty a nevím jestli bych se potom tím vůbec uživila.samozdřejmně by tady byla možnost jí dál na vysokou ,ale na to zase nemám známky.Je to dost těžké rozhodnout se ve 14 co pro mě bude v dosělosti dobré...jen bych tě chtěla poprosit koukni se na blog
    http://pigi-fashion.blogspot.com/
    mám ta pár módních návrhů tak jestli by si se na ně nemohla kouknou a napsat mi co si o nich myslíš můj email je ryznarovakaterina@seznam.cz děkuju ;) P.S ty návrhy jsou starší ;)

    ReplyDelete